|
|
Analýza stavu jazykové vybavenosti
Chvalinová, Jana ; Renata, Adamíková (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vymezení potřebné jazykové úrovně absolventa Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně z pohledu trhu práce a pracovních příležitostí. Práce analyzuje variabilní cizí jazyky a jejich nezbytnou úroveň pro uplatnění absolventů v profesním životě. Dále také analyzuje možnosti osobního rozvoje v rámci jazykového vzdělávání. Specifikuje dané jazyky z profesního hlediska a díky teoretickým a analytickým poznatkům poskytuje návrh řešení a východisek pro další osobní rozvoj budoucích absolventů.
|
|
|
Styly učení a jejich efektivita u žáků s SPU
Nyklíčková, Zdeňka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje stylům učení a jejich efektivitě u žáků se specifickými poruchami učení. Teoretická část popisuje problematiku specifických poruch učení, současnou legislativu a možnosti péče o žáky se specifickými poruchami učení ve školském poradenském zařízení, styly učení, učební návyky u žáků se specifickými poruchami učení a základní diagnostiku stylů učení. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření a zahrnuje kvantitativní výzkum, který se zaměřuje na odhalení převažujícího stylu učení na druhém stupni základní školy u žáků s poruchami učení a jeho porovnání s běžnou populací žáků. Práce odpovídá i na otázky, co žákům s poruchami učení při učení nejvíce pomáhá, co je při učení ruší, a tato zjištění porovnává s žáky bez obtíží. Z výsledků provedeného šetření vyplynulo, že u žáků se specifickými poruchami učení zapojených do výzkumu převládá auditivní styl učení. Mezi převažujícími styly učení nebyl u žáků s poruchami učení a žáky bez těchto poruch zjištěn žádný rozdíl.
|
|
|
Motivace žáků mladšího školního věku
Pokorná, Kristýna ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá motivací žáků mladšího školního věku. Teoretická část obsahuje vysvětlení pojmu motivace, charakteristiku dítěte mladšího školního věku, specifika motivace ve vzdělávání a možné způsoby aplikace do výuky. Také zmiňuji klady a zápory při využívání odměn a trestů a typologii dítěte, která má vliv na možnosti a způsoby motivování žáků. Nakonec se v této části věnuji motivaci k pohybovým aktivitám. V empirické části své práce vycházím z teoretických poznatků. Pomocí dotazníků pro žáky pátých tříd zjišťuji výkonovou motivaci žáků. Ke sběru údajů o četnostech a způsobech využívání motivace třídními učiteli během výuky, jsem použila metodu rozhovoru. Tyto informace jsem následně dávala do souvislostí, abych zjistila, jak motivace učitelů ovlivňuje výkonovou motivaci žáků.
|
|
|
Styly učení a jejich efektivita u žáků s SPU
Nyklíčková, Zdeňka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje stylům učení a jejich efektivitě u žáků se specifickými poruchami učení. Teoretická část popisuje problematiku specifických poruch učení, současnou legislativu a možnosti péče o žáky se specifickými poruchami učení ve školském poradenském zařízení, styly učení, učební návyky u žáků se specifickými poruchami učení a základní diagnostiku stylů učení. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření a zahrnuje kvantitativní výzkum, který se zaměřuje na odhalení převažujícího stylu učení na druhém stupni základní školy u žáků s poruchami učení a jeho porovnání s běžnou populací žáků. Práce odpovídá i na otázky, co žákům s poruchami učení při učení nejvíce pomáhá, co je při učení ruší, a tato zjištění porovnává s žáky bez obtíží. Z výsledků provedeného šetření vyplynulo, že u žáků se specifickými poruchami učení zapojených do výzkumu převládá auditivní styl učení. Mezi převažujícími styly učení nebyl u žáků s poruchami učení a žáky bez těchto poruch zjištěn žádný rozdíl.
|
|
|
Aplikace paměťových technik do výuky na 1.stupni ZŠ
Pok, Marek ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Marek Pok Diplomová práce Abstrakt Aplikace paměťových technik do výuky na 1.stupni ZŠ Teoretická část práce je zaměřena na efektivní styly a metody výuky na 1.stupni základní školy. Je zdůvodněn význam a funkčnost paměti i využití paměťových technik pro podporu procesu učení žáků. Pozornost je věnována fungování paměti u žáků středního školního věku, kteří se stávají součástí empirického výzkumu. V teoretické části práci jsou předloženy koncepce výuky, učební styly, metody a strategie výuky, v rámci kterých je možné paměťové techniky využívat. Praktická část přináší pomocí experimentálního i observačního výzkumného procesu hlubší kvantitativní i kvalitativní poznatky o tom, jak probíhá pamětné učení žáků. Předmětem výzkumu je i samotný proces výuky, jehož cílem je posílit a upevnit dovednosti žáků paměťové techniky využívat. Na žáky středního školního věku je zaměřena pozornost především proto, že tato věková kategorie žáků již dokáže (na rozdíl od žáků na počátku školní docházky) přirozeně využívat záměrné zapamatování, selektování informací, asociační prostředí i logické souvislosti. Pamětové techniky (systém spojování a systém číselných tvarů) jsou v rámci výuky nabízeny žákům tak, aby je oni posléze mohli dle vlastního uvážení aplikovat a pomocí nich si pak učivo efektivně vybavovat, transformovat,...
|
|
|
Skupinová a kooperativní výuka na 1. stupni ZŠ
Vimrová, Miroslava ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je kooperativní vyučování a skupinové vyučování se zaměřením na 1. stupeň základní školy. Teoretická část nabízí přehled organizačních forem výuky, vymezuje pojmy kooperativní a skupinové vyučování, přináší základní vhled do problematiky skupinového a kooperativního vyučování. Praktická část má podobu akčního výzkumu. Hlavním cílem praktické části je ověřování funkčnosti teoretických postupů a metod kooperativního a skupinového vyučování při realizaci vlastních i převzatých námětů v praxi. Tato část práce poskytuje v praxi ověřený didaktický materiál. Dále zkoumá výhody a úskalí kooperativního vyučování, sleduje pokroky skupin a osobní pokroky žáků, rozdíly v myšlení při kooperativních činnostech a frontálních činnostech, vztah mezi kooperativním, problémovým a badatelským učením. KLÍČOVÁ SLOVA Kooperativní vyučování, skupinová práce, spolupráce, skupina, žák, efektivnost, komunikace, hodnocení
|
|
|
Motivace žáků mladšího školního věku
Pokorná, Kristýna ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá motivací žáků mladšího školního věku. Teoretická část obsahuje vysvětlení pojmu motivace, charakteristiku dítěte mladšího školního věku, specifika motivace ve vzdělávání a možné způsoby aplikace do výuky. Také zmiňuji klady a zápory při využívání odměn a trestů a typologii dítěte, která má vliv na možnosti a způsoby motivování žáků. Nakonec se v této části věnuji motivaci k pohybovým aktivitám. V empirické části své práce vycházím z teoretických poznatků. Pomocí dotazníků pro žáky pátých tříd zjišťuji výkonovou motivaci žáků. Ke sběru údajů o četnostech a způsobech využívání motivace třídními učiteli během výuky, jsem použila metodu rozhovoru. Tyto informace jsem následně dávala do souvislostí, abych zjistila, jak motivace učitelů ovlivňuje výkonovou motivaci žáků.
|
|
|
Analýza stavu jazykové vybavenosti
Chvalinová, Jana ; Renata, Adamíková (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vymezení potřebné jazykové úrovně absolventa Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně z pohledu trhu práce a pracovních příležitostí. Práce analyzuje variabilní cizí jazyky a jejich nezbytnou úroveň pro uplatnění absolventů v profesním životě. Dále také analyzuje možnosti osobního rozvoje v rámci jazykového vzdělávání. Specifikuje dané jazyky z profesního hlediska a díky teoretickým a analytickým poznatkům poskytuje návrh řešení a východisek pro další osobní rozvoj budoucích absolventů.
|
|
|
Výuka (základů) informatiky na vysokých školách v ČR
Domanja, Jindřich ; Řezníček, Václav (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analyzovat náplň výuky informatiky na vysokých školách v ČR a prezentovat výsledky této analýzy v kontextu současné informační společnosti. Důraz je kladen na zjišťování, jak je vysokoškolská výuky informatiky chápána - zda jsou studenti učeni spíše práci s počítačem (počítačové gramotnosti), nebo práci s informacemi (informační gramotnosti). Téma se dotýká také hrozby digitální demence, která je podle některých odborníků vyvolávána nadměrným a dlouhodobým užívání digitálních ICT. Většina softwarových nástrojů, které se na trhu nacházejí, slouží na podporu procesů a dosahování vytyčených cílů. V prostředí školy se studenti setkávají především s učebním procesem a jejich hlavním cílem by mělo být porozumění učivu, proto se tato práce zabývá také otázkou, zda jsou studenti v rámci výuky informatiky seznamováni s tím, jak se efektivně učit a jak studijní cíle podpořit vhodným softwarem.
|
|
| |
host ::
RSS.